Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diplomatický azyl
Baránek, Martin ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá mezinárodněprávním institutem diplomatického azylu. V úvodu práce analyzuje ranou historii poskytování azylu, přičemž se zaměřuje především na období starověkého Řecka a Říma, posléze azylovou praxi církve, která jako vlivná instituce středověkého světa značně ovlivnila vývoj azylového práva. Aby bylo možné zasadit diplomatický azyl do širšího kontextu azylového práva, zabývá se práce rovněž azylem teritoriálním, tedy klasickou formou azylu. Okrajově se práce dotýká rovněž problematiky uprchlictví. Po obecném výkladu následuje pojednání o samotném diplomatickém azylu. Diplomatický azyl, jakožto jihoamerický právní partikularismus, představuje zvláštní formu azylu, poskytovanou zejména na zastupitelských misích států, nebo jiných vhodných místech. Práce se zabývá zejména výkladem nezbytných atributů, které diplomatický azyl formují a rozborem významných kodifikačních počinů v Latinské Americe. Milníkem ve vývoji diplomatického azylu bylo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v případě Diplomatického azylu, který na jeho půdu přenesly Kolumbie a Peru poté, co se v roce 1948 na kolumbijské velvyslanectví v Limě ukryl neúspěšný peruánský revolucionář Haya de la Torre. Negativní postoj Mezinárodního soudního dvora, k tomuto institutu, podnítil legislativní akci ze...
Diplomatický azyl
Baránek, Martin ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá mezinárodněprávním institutem diplomatického azylu. V úvodu práce analyzuje ranou historii poskytování azylu, přičemž se zaměřuje především na období starověkého Řecka a Říma, posléze azylovou praxi církve, která jako vlivná instituce středověkého světa značně ovlivnila vývoj azylového práva. Aby bylo možné zasadit diplomatický azyl do širšího kontextu azylového práva, zabývá se práce rovněž azylem teritoriálním, tedy klasickou formou azylu. Okrajově se práce dotýká rovněž problematiky uprchlictví. Po obecném výkladu následuje pojednání o samotném diplomatickém azylu. Diplomatický azyl, jakožto jihoamerický právní partikularismus, představuje zvláštní formu azylu, poskytovanou zejména na zastupitelských misích států, nebo jiných vhodných místech. Práce se zabývá zejména výkladem nezbytných atributů, které diplomatický azyl formují a rozborem významných kodifikačních počinů v Latinské Americe. Milníkem ve vývoji diplomatického azylu bylo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v případě Diplomatického azylu, který na jeho půdu přenesly Kolumbie a Peru poté, co se v roce 1948 na kolumbijské velvyslanectví v Limě ukryl neúspěšný peruánský revolucionář Haya de la Torre. Negativní postoj Mezinárodního soudního dvora, k tomuto institutu, podnítil legislativní akci ze...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.